Podle OECD a IEA by země neměly zvyšovat státní podporu fosilních paliv v reakci na celosvětový nárůst cen energií a ekonomické dopady pandemie.
Místo toho by vzhledem k existenční hrozbě změny klimatu a potřebě ekologické obnovy měly urychlit investice do udržitelné energetické infrastruktury a vytváření zelených pracovních míst, jakož i plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména cíle 7, který má zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny.
Navzdory závazku zemí G20 z roku 2009 postupně ukončit dotace, velké ekonomiky stále podporují produkci a spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu stovkami miliard amerických dolarů ročně, což jsou peníze, kterých by bylo lepší vynaložit na rozvoj nízkouhlíkových alternativ a zlepšení energetické účinnosti. Kromě toho, že dotace podporují spotřebu fosilních paliv, jsou ve srovnání s cílenými dávkami neúčinným způsobem podpory domácností s nízkými příjmy a mají tendenci zvýhodňovat bohatší domácnosti, které spotřebovávají více paliv a energie. Fiskální zátěž dotací navíc snižuje prostor pro adekvátní politická opatření.
Z nejnovějších údajů vyplývá, že celková vládní podpora fosilních paliv v roce 2020 poklesla, nicméně šlo většinou o mechanický důsledek poklesu cen paliv a poptávky, neboť pandemie COVID-19 vedla k útlumu globální aktivity. V dnešní situaci rostoucích cen energií se očekává, že v roce 2021 se dotace na spotřebu opět zvýší, k čemuž přispívá nárůst ekonomické aktivity. IEA skutečně odhaduje, že dotace na spotřebu se v roce 2021 více než zdvojnásobí v důsledku vyšších cen paliv a spotřeby energie spolu s váháním ohledně reforem cen fosilních paliv.
Vládní podpora výroby a využívání fosilních paliv v hlavních ekonomikách v roce 2020 celkem 351 miliard USD, což je o 29 % méně než v roce 2019, protože pokles globální aktivity a rekordně nízké ceny ropy znamenaly, že vlády vynakládají méně prostředků na dotování nákladů na energii pro koncové uživatele. Jen v odvětví dopravy došlo k 15% poklesu podpory v důsledku poklesu spotřeby pohonných hmot v důsledku omezení mobility během pandemie, vyplývá z údajů OECD. Nejprudší pokles zaznamenala v roce 2020 ropa, jejíž podpora se oproti roku 2019 snížila o 19 %.
Na straně výroby údaje ukazují 5 % nárůst přímé podpory výroby fosilních paliv v 50 vyspělých a rozvíjejících se ekonomikách, přičemž část z toho je důsledkem rozsáhlých vládních podpor státním ropným a elektrárenským společnostem. Pokud by tato podpora trvala i po ukončení nouzového financování v rámci programu COVID, stala by se součástí strukturální politiky, která se musí změnit, aby se postupně ukončila podpora fosilních paliv.
Podle OECD a IEA by země neměly zvyšovat státní podporu fosilních paliv v reakci na celosvětový nárůst cen energií a ekonomické dopady pandemie.
Místo toho by vzhledem k existenční hrozbě změny klimatu a potřebě ekologické obnovy měly urychlit investice do udržitelné energetické infrastruktury a vytváření zelených pracovních míst, jakož i plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména cíle 7, který má zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny.
Navzdory závazku zemí G20 z roku 2009 postupně ukončit dotace, velké ekonomiky stále podporují produkci a spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu stovkami miliard amerických dolarů ročně, což jsou peníze, kterých by bylo lepší vynaložit na rozvoj nízkouhlíkových alternativ a zlepšení energetické účinnosti. Kromě toho, že dotace podporují spotřebu fosilních paliv, jsou ve srovnání s cílenými dávkami neúčinným způsobem podpory domácností s nízkými příjmy a mají tendenci zvýhodňovat bohatší domácnosti, které spotřebovávají více paliv a energie. Fiskální zátěž dotací navíc snižuje prostor pro adekvátní politická opatření.
Z nejnovějších údajů vyplývá, že celková vládní podpora fosilních paliv v roce 2020 poklesla, nicméně šlo většinou o mechanický důsledek poklesu cen paliv a poptávky, neboť pandemie COVID-19 vedla k útlumu globální aktivity. V dnešní situaci rostoucích cen energií se očekává, že v roce 2021 se dotace na spotřebu opět zvýší, k čemuž přispívá nárůst ekonomické aktivity. IEA skutečně odhaduje, že dotace na spotřebu se v roce 2021 více než zdvojnásobí v důsledku vyšších cen paliv a spotřeby energie spolu s váháním ohledně reforem cen fosilních paliv.
Vládní podpora výroby a využívání fosilních paliv v hlavních ekonomikách v roce 2020 celkem 351 miliard USD, což je o 29 % méně než v roce 2019, protože pokles globální aktivity a rekordně nízké ceny ropy znamenaly, že vlády vynakládají méně prostředků na dotování nákladů na energii pro koncové uživatele. Jen v odvětví dopravy došlo k 15% poklesu podpory v důsledku poklesu spotřeby pohonných hmot v důsledku omezení mobility během pandemie, vyplývá z údajů OECD. Nejprudší pokles zaznamenala v roce 2020 ropa, jejíž podpora se oproti roku 2019 snížila o 19 %.
Na straně výroby údaje ukazují 5 % nárůst přímé podpory výroby fosilních paliv v 50 vyspělých a rozvíjejících se ekonomikách, přičemž část z toho je důsledkem rozsáhlých vládních podpor státním ropným a elektrárenským společnostem. Pokud by tato podpora trvala i po ukončení nouzového financování v rámci programu COVID, stala by se součástí strukturální politiky, která se musí změnit, aby se postupně ukončila podpora fosilních paliv.
Disclaimer: Informace uvedené v tomto příspěvku nejsou investičním doporučením. V žádném případě se nesnaží případného čtenáře přimět k investování do popisovaných instrumentů, ani mu poskytnout jakoukoliv jinou formu investičního doporučení. Společnost Kiwi partners s.r.o., tímto příspěvkem sděluje pouze svůj názor a nenese odpovědnost za případné ztráty vzniklé investováním do různých aktiv a produktů uvedených výše, či za jiné výsledky investičních rozhodnutí na základě tohoto příspěvku. Finanční data a informace byly získány především z tiskových zpráv a zveřejněných informací daných společností či institucí, dále ze zahraničních i domácích médií a informačních institucí a dále svého osobního názoru.
