Dnes je Evropa zasažena na různých hospodářských a geopolitických frontách současně. Míra nejistoty bude ve velké míře záviset na cestě, kterou se ECB vydá ve svých dalších krocích. Důvěryhodnost instituce a společné měny bude i nadále nejtěžším úkolem, kterému ECB od svého vzniku čelila. Investoři se tak snaží odhadnout, kam je ECB připravena zajít v boji proti dvoucifernému růstu spotřebitelských cen. Přičemž tlak na centrální banky na celém světě narůstá poté, co americká centrální banka (FED) naznačila sice další, ale zřejmě mírnější zvýšení úrokových sazeb. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v regionu, který zavedl euro, se v říjnu zrychlilo na rekordních 10,7 %.

Centrální bankéři

Prezidentka ECB Christine Lagardová naznačila, že centrální banka eurozóny je odhodlána udělat svou část práce. Vyzvali však zároveň 19 vlád eurozóny, aby se vyhnuli příliš štědrým výdajům, které ženou ceny vzhůru. Lagardová připustila, že zvýšení klíčového úroku ECB zafungovalo se zpožděním. Argumentovala však, že tvůrci měnové politiky nemají ten luxus čekat, až uvidí plný účinek opatření. „Pokud bychom například viděli, že inflace se stává trvalejší a hrozí růst inflačních očekávání. Nemohli bychom čekat, až se naplno projeví vliv politických opatření,“ řekla Lagardová. „Potřebovali bychom přijmout další opatření, dokud nebudeme mít větší jistotu, že inflace se vrátí k cíli včas,“ dodala.

Lagardová minulý týden uvedla také, že ECB nemůže jednoduše napodobovat americkou centrální banku FED, protože ekonomické podmínky v eurozóně a USA jsou odlišné. Ve stejném duchu se vyjádřili i člen představenstva ECB Fabio Panetta a guvernér italské centrální banky Ignazio Visco. Panetta však zaujal umírněnější, tzn. holubičí tón, když řekl, že ECB by se měla vyhnout příliš rychlému zvyšování úrokových sazeb. Mohlo by to nadměrně poškodit ekonomický růst a finanční trhy. Také guvernér řecké centrální bank Janis Sturnaras by upřednostnil menší zvýšení úrokových sazeb. Podle něj i jakékoli utlumování programu nákupu dluhopisů ECB v hodnotě 3,3 bilionu EUR by mělo být „opatrné a postupné“.

.

Dopady na eurozónu

Nejdůležitějším důsledkem všeobecného nárůstu úrokových sazeb na globální úrovni je zpomalení ekonomiky. Globální poptávka bude mít tendenci klesat a tím i úroveň ekonomické aktivity a zaměstnanosti. Pocítí to stejně firmy i domácnosti. Tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v říjnu zrychlilo na rekordních 10,7 %, což je více než pětinásobek ve srovnání s dvouprocentním inflačním cílem ECB.

Lagardová v souvislosti s tím uvedla, že koncem roku 2022 a začátkem roku 2023 se eurozóna může dostat do mírné recese, protože vysoké ceny a energetická krize brzdí ekonomickou aktivitu. „Nemyslíme si však, že tato recese bude stačit k utlumení inflace.“ Lagardová tak signalizovala, že ECB bude pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. Rada guvernérů ECB minulý týden podruhé po sobě zvedla úrokové sazby o 75 bazických bodů. Bylo to třetí zvýšení sazeb od července. Sazba na hlavní refinanční operace s platností od 2. listopadu vzrostla na 2 %. Sazba na jednodenní refinanční operace na 2,25 % a depozitní sazba na 1,50 %. Lagardová varovala, že vyšší úrokové sazby mohou prohloubit recesi, ale ECB se aktuálně musí podobně jako další centrální banky snažit dostat pod kontrolu vysokou inflaci.

EUR vs. USD

Je třeba připomenout i vztah mezi měnami, když od poloviny roku 2021 se americký dolar vůči euru zhodnotil o něco více než o 20 %. Tehdy stálo euro 1,22 dolaru, zatímco na podzim 2022 stálo euro jen méně než dolar. Zhodnocení dolaru znamená znehodnocení eura vůči této měně. Rozdíly v úrokových sazbách přesouvají peníze tam, kde mají největší hodnotu, a jelikož Fed zahájil cyklus zvyšování sazeb jako první, zvýšil přitažlivost dolaru vůči euru. Eurozóna navíc prodává obrovská množství eur na dovoz energie, což vede k rychle se prohlubujícímu obchodnímu deficitu, a to také způsobuje další oslabení měny. Když se měna zhodnocuje, vývoz se stává dražším a dovoz levnějším. Zhodnocování měny zároveň snižuje inflační složku dovozu země. Oba efekty mají tendenci na jedné straně zpomalovat ekonomickou aktivitu a na druhé straně snižovat růst cen. Dopady na znehodnocující se měnu jsou přesně opačné, což v tomto případě eurozóně ztěžuje kontrolu inflace.

.

Disclaimer: Informace uvedené v tomto příspěvku nejsou investičním doporučením. V žádném případě se nesnaží případného čtenáře přimět k investování do popisovaných instrumentů, ani mu poskytnout jakoukoliv jinou formu investičního doporučení. Společnost Kiwi partners s.r.o., tímto příspěvkem sděluje pouze svůj názor a nenese odpovědnost za případné ztráty vzniklé investováním do různých aktiv a produktů uvedených výše, či za jiné výsledky investičních rozhodnutí na základě tohoto příspěvku. Finanční data a informace byly získány především z tiskových zpráv a zveřejněných informací daných společností či institucí, dále ze zahraničních i domácích médií a informačních institucí a dále svého osobního názoru.