Možnosti přerušení dodávek ruské ropy v důsledku rusko-ukrajinské krize způsobila na světovém trhu s ropou šok. Rusko je významným světovým vývozcem ropy. Po Spojených státech a Saudské Arábii je třetím největším producentem ropy. Před invazí na Ukrajinu činil ruský vývoz ropy přibližně 4 až 5 milionů barelů denně. V současné době se ruský vývoz ropy snížil, pravděpodobné je i další snížení. Pochopit kapacity ropných zásobníků a schopnosti vyvážet ropu je dnes velice důležité s ohledem na vývoj po invazi. Jaký je odbyt ropovodů a jaké mohou být důsledky dalšího snížení ruského vývozu ropy?
Pro Evropu je rozhodujícím výstupem ropovod Družba, který začíná v Ruské Samaře vzdálené 2400 km vzdušnou čarou od České republiky. Družba dodává ropu po jedné trase z Ruska do Polska a dále do Německa, po druhé trase přes Bělorusko a Ukrajinu na Slovensko, Českou republiku a do Maďarska. Pokud bude situace na Ukrajině dále eskalovat a ovlivnila by vývoz ruské ropy, kam by mohly putovat přebytečné ruské barely? Existují nějaké trasy, kterými může Rusko přesměrovat tok ropy mimo Evropu? Může dodatečný odběr směřovat do Asijských zemí nebo Číny?
Následující mapa znázorňuje stávající ruskou ropnou infrastrukturu s vyznačenými ropovody, rafineriemi a sklady, které jsou v provozu. Rusko má exportní kapacitu 11 milionů barelů ropy a rafinovaných produktů denně, celkovou provozní kapacitu zásobníků okolo 96,8 milionů barelů. Největším skladem ropy je rafinerie v Omsku s kapacitou 10,6 mil. barelů, kterou vlastní společnost Gazprom Neft, dále námořní terminál Novorossijsk s kapacitou 7,3 mil. barelů vlastněné Kaspickým konsorciem ropovodů. Rusko nevlastní a neprovozuje ropovod SPR. SPR ropovod sice umožňuje Rusku vytvářet zásoby, ale také může pohlcovat přebytek. Bez SPR má Rusko teoreticky menší flexibilitu dodávek a pokles spotřeby na navazujících trzích může zvládnout pouze snížením produkce. V případě snížení ruského vývozu ropy jsou alternativní odbytiště minimální až nulová.
Na rozdíl od Ruska, které nemá dostatek skladovacích zařízení, sousední země a největší spotřebitel ropy Čína, má v provozu 12 skladovacích zařízení SPR o celkovém objemu 249,7 milionů barelů. Do budoucna uvažuje o výstavbě dalších pěti. Rusko vyváží téměř 50 % své ropy a rafinovaných produktů dálkovými ropovody, zbytek se přepravuje tankery po vodě a dále se obchoduje. Následující mapa ukazuje ruskou trasu vývozu ropy do Asie prostřednictvím ropovodu ESPO. Ropovod ESPO o délce 4 857 km začíná v Tajšetu na východní Sibiři , ropu posílá do terminálu v Tichém oceánu v Kozminu. Ropovod ESPO vybudovala a provozuje ruská ropovodná společnost Transněfť, výstavba ropovodu byla zahájena v roce 2006 a dokončena v roce 2012.
Ropovod ESPO je klíčovou trasou, kterou se ruská ropa dostává ke svým spotřebitelům v Asii, včetně Číny, Japonska a Jižní Koreje. V současné rusko-ukrajinské válečné situaci japonské a jihokorejské společnosti ustoupily od obchodních aktivit s Ruskem, zatímco pevninská Čína zůstává odbytištěm.
Dodávky ruské ropy ropovodem ESPO do Číny byly zahájeny v roce 2011. Ropa se vtláčí do 942 km dlouhé větve ropovodu ESPO v pevninské Číně a dále do severovýchodní sítě ropovodů. Ropovodní větev pro Čínu vybudovala a v současné době provozuje China National Petroleum Corporation (CNPC) s počáteční roční přepravní kapacitou 15 milionů tun ročně, což představuje přibližně 0,3 milionů barelů ropy denně. Společnost CNPC zahájila několik projektů s cílem zvýšit kapacitu na dosavadních 20 mil. tun, aby Čína dále posílila své ropné spojení s Ruskem, vybudovala v roce 2018 paralelní linku, která bude ročně přijímat dalších 15 MMt z Ruska. Obě linky mají v současné době kombinovanou roční kapacitu 35 MMt ročně (MMt/r), což je přibližně 700 000 b/d.
Díky dovozu ropy přes ropovod ESPO se Rusko stalo největším vývozcem ropy do Číny a předstihlo tak Saúdskou Arábii. V roce 2021 asijské rafinerie dovážely 2,4 mil. b/d, tj. přibližně 120 mil. t/rok ruské ropy prostřednictvím ropovodu ESPO a vodní dopravou, přičemž více, jak 80 % ropy bylo dodáno do Číny.
Je možné za současné situace, aby Rusko dováželo více ropy na východ? Dodávky další ropy na východ prostřednictvím ropovodu ESPO mají pravděpodobně svá omezení. Rusko a účastníci trhu v Číně podepsali v roce 2012 dlouhodobou smlouvu o dodávkách ropy v odhadovaném ročním objemu 15 mil. t. na dobu 20 let. Obchodní jednání trvala 15 let, než se v září 2012 uzavřela smlouva o dodávkách. I proto nová smlouva v krátkém období o dalších dodávkách pravděpodobně podepsaná nebude.
Rusko má ještě druhou trasu, jak dodávat ropu do Číny. Rosněfť v únoru podepsala desetiletou smlouvu s CNPC o rozšíření dodávek ropy přes Kazachstán prostřednictvím ropovodu Atasu-Alashankou. Smlouva se týká celkem 100 mil. t. ropy po dobu 10 let nebo 200 000 b/d. Ropovod Atasu-Alashankou, který byl uveden do provozu v roce 2006 společností Kazakhstan-China Pipeline Company, má projektovanou kapacitu 400 000 b/d. Ropovod byl již dříve využíván k přepravě ropy z Ruska do Číny. V letech 2014-2016 bylo do pevninské Číny odesláno 140 000 b/d ruské ropy a také v letech 2017-21, kdy bylo do pevninské Číny odesláno 200 000 b/d ruské ropy. Ropovod Atasu-Alashankou – navzdory existující volné kapacitě 200 000 b/d po přidělení pro nový kontrakt mezi Ruskem a Čínou – není řešením stojícího problému vzhledem k relativně malé projektované kapacitě.
Odhadovaná kapacita ropovodu ESPO pro dodávky Ruské ropy do pevninské Číny je přibližně 35 mil. tun ročně, což je o trochu více než 30 mil. tun ročně stanovených ve smlouvách. China Petroleum nedávno modernizovala svou petrochemickou rafinérii Daqing, aby mohla zpracovávat 3,5 milionů tun ruské ropy ročně. Rafinerie se připojila ke stávajícímu parku rafinerií Dalian Petrochemical, Liaoyang, Jilin, Jinzhou, Jinxi, Harbin a WEPEC. Tyto rafinerie zpracovávají směs ESPO s domácí produkcí ropy, přičemž podíl ESPO se pohybuje v rozmezí 15-50 %.
Čína má v současné době celkem 38 nezávislých rafinerií s celkovou kapacitou 2,53 milionů barelů ropy denně, což je přibližně 126 milionů tun ročně. Tento údaj nezahrnuje rafinerie, které byly převzaty velkými společnostmi, jako jsou ChemChina a Norinco. Podle průzkumu společnosti IHS Markit se dovoz ESPO pohybuje v rozmezí 1,5-2,5 mil. t. měsíčně přes přístavy na pobřeží Šan-tungu.
Celkově se domníváme, že ropovod ESPO je pro ruskou ropu klíčovou cestou. Zdá se však, že kapacita tohoto ropovodu byla naplněna ještě před Ruskou invazí na Ukrajinu. Je tedy nepravděpodobné, že by Rusko mohlo touto cestou zvýšit své stávající dodávky do Číny. Druhý ropovod Atasu-Alashankou, má omezenou volnou kapacitu. Jestliže sankce potrvají i nadále, nedostatečné přepravní kapacity budou nutit ruské barely ropy, aby se do Číny přepravovaly námořními cestami. Čínská poptávka po námořní ruské ropě – zejména po směsi ESPO a Urals – zůstane stabilní, protože tyto druhy ropy jsou preferovány většinou v nezávislých a velkých rafineriích, které vlastní a provozují národní ropné společnosti.
Disclaimer: Informace uvedené v tomto příspěvku nejsou investičním doporučením. V žádném případě se nesnaží případného čtenáře přimět k investování do popisovaných instrumentů, ani mu poskytnout jakoukoliv jinou formu investičního doporučení. Společnost Kiwi partners s.r.o., tímto příspěvkem sděluje pouze svůj názor a nenese odpovědnost za případné ztráty vzniklé investováním do různých aktiv a produktů uvedených výše, či za jiné výsledky investičních rozhodnutí na základě tohoto příspěvku. Finanční data a informace byly získány především z tiskových zpráv a zveřejněných informací daných společností či institucí, dále ze zahraničních i domácích médií a informačních institucí a dále svého osobního názoru.
