Centrální banky po celém světě se všemi silami snaží, o takzvané „soft landing“, neboli měkké přistání. To je charakterizované tím, že se sníží inflace, nedojde k recesi a nezaměstnanost je na přijatelné úrovni. Není to vůbec snadný úkol a co se týče USA, tak zatím se Fedu daří držet poklesy amerického HDP na uzdě a nezaměstnanost na předcovidových úrovních. Jen inflace je zatím stále vysoká, byť se již zdá, že zpomaluje.
ÚROKOVÉ SAZBY
Aktuálně platí, že kapitálové trhy potřebují spíše špatné zprávy z ekonomiky, jelikož kvůli nim by centrální banky mohly přestat zvyšovat úrokové sazby. Tempo růstu úrokových sazeb by již brzy mohlo začít celosvětově zpomalovat. První vlaštovkou je australská centrální banka, která zvýšila sazby o 0,25 %, byť se očekával růst o 0,5 %. Konference OSN o obchodu a rozvoji apelovala na americký Fed, aby přestal sazby zvyšovat, jelikož současný trend má neblahý dopad na rozvojové státy (z nich většina si totiž bere půjčky v amerických dolarech). Očekává se, že Fed zvedne sazby na úroveň 4,5 % během března 2023 (z aktuálních 3,25 %).
CENY ROPY
OPEC+ se snížením vlastní těžby pokusil udržet ceny ropy na cenách kolem 90 USD za barel, ale snížení o 2 miliony barelů mělo pouze krátkodobý vliv na cenu. Ta začala opět klesat k předcovidovému pásmu 50-70 USD za barel. Jelikož však inflací došlo ke znehodnocení USD, v dalších letech musíme očekávat průměrnou cenu barelu ropy vyšší než před příchodem covidu. Pokud se OPEC rozhodne dál svou produkci snižovat, zachrání nás od zvyšování cen ropy už jen konec rusko-ukrajinské války. Silným pozitivním šokem by byla změna politického režimu v Rusku na demokratický a kapitalističtější, jelikož by pravděpodobně cenu ropy snížila.
Aktuálně platí, že kapitálové trhy potřebují spíše špatné zprávy z ekonomiky, jelikož kvůli nim by centrální banky mohly přestat zvyšovat úrokové sazby. Tempo růstu úrokových sazeb by již brzy mohlo začít celosvětově zpomalovat. První vlaštovkou je australská centrální banka, která zvýšila sazby o 0,25 %, byť se očekával růst o 0,5 %. Konference OSN o obchodu a rozvoji apelovala na americký Fed, aby přestal sazby zvyšovat, jelikož současný trend má neblahý dopad na rozvojové státy (z nich většina si totiž bere půjčky v amerických dolarech). Očekává se, že Fed zvedne sazby na úroveň 4,5 % během března 2023 (z aktuálních 3,25 %).
ZASTAVENÍ GLOBALIZACE
Na konci první dekády tohoto století byl poměr exportů k celosvětovému HDP nejvyšší v historii. Od té doby se růst zastavil a existují indicie nasvědčující tomu, že by naopak tento ukazatel mohl začít klesat. Technologické války mezi Čínou a západem se mohou stupňovat a nedůvěra se možná přenese i mezi další obchodní partnery (EU, Indie, Rusko). Z dlouhodobého hlediska přináší mezinárodní obchod vyšší produktivitu a nižší ceny. Pokud by se mu tedy začaly klást překážky, bude výsledek opačný.
Jak se tedy zařídit?
Dlouhodobý investor má celkem jasno. Když index S&P 500 v minulosti klesl o 25 %, pak průměrný nárůst po dalších dvou letech byl 40 %. Minimum samozřejmě trefí málokdo, ale i tak by investice přinesla z dlouhodobého hlediska nadprůměrný výnos.Krátkodobý investor má silné důvody proč váhat a pravděpodobně se rozhodne se vstupem do akciových nebo dluhopisových pozic ještě vyčkat a vyhlížet bude únor a březen příštího roku. Prozatím může peníze uložit bezpečně do peněžního trhu nebo zvolit riskantnější strategii a využít derivátů jako jsou interest rate swapy.
