Srovnání investice do polského a maďarského trhu:

• Od roku 2010 je průměrný růst HDPp (p=Polska) o trochu vyšší než HDPm (m=Maďarska).

• Daňová zátěž-p je nižší než daňová zátěž-m.

• Průměrná délka života-p je lepší než průměrná délka života-m.

• Investice do R&Dp (research and development) jsou poloviční oproti R&Dm. V Polsku stát méně podporuje firemní R&D než v Maďarsku.

• Polsko více (lépe) využívá evropské fondy. Růst HDPp je více závislý na evropských dotacích, které mohou být nižší kvůli covidu, anebo až se v roce 2022 změní pravidla pro jejich rozdělování.

• Poměr investic k HDPp je podstatně nižší než u srovnatelných zemí.

• Export-p je méně cyklický než export-m. Kvůli covidu tak nebude polský export tolik zasažený.

• Domácí trh-p je větší než domácí trh-m. Kvůli covidu tak nebude polská ekonomika tolik zasažena.

• Polsko je méně vystavené sektorům, které jsou a budou více zasažené covidem.

• Polský průmysl je (v některých ohledech i výrazně) technologicky zaostalejší (starší stroje; energeticky neefektivní; menší využívání IT-cloud, digitalizace průmyslu) oproti Maďarsku.

• V Polsku je méně vědeckých pracovníků a vysokoškoláků než v Maďarsku (před pár lety začali zvyšovat investice do VŠ a ty jsou nyní vyšší než v Maďarsku). Celoživotní vzdělávání je v Polsku méně využívané než v Maďarsku. Vysoké školy mají v Polsku nižší kvalitu než v Maďarsku.

• V Polsku je slabší kolaborace soukromého sektoru a vysokých škol než v Maďarsku.

• Úroveň venture kapitálů-p je výrazně nižší oproti Maďarsku.

• V Polsku je složitejší byrokracie odrazující (nejen) přímé zahraniční investice oproti Maďarsku.

• V Polsku je větší politické riziko než v Maďarsku, což může ohrožovat přidělování evropských dotacích (na kterých je Polsko více závislé).

space

MAKROUKAZATELE:

HDP

2020 HDPp klesne o 9,5 %. HDPm klesne o 10 %.

2021 HDPp vyroste o 2,4 %. HDPm vyroste o 1,5 %.

Nezaměstnanost

2020 nezaměstnanost-p vyroste na 8 % z 3,3 %. 2020 nezaměstnanost-m vyroste na 7 % z 3,4 %.

2021 nezaměstnanost-p vyroste na 9 %. 2021 nezaměstnanost-m klesne na 6 %.

Zadlužení

2020 veřejný dluh k HDPp vyroste na 69 % z 46 %. Veřejný dluh k HDPm vyroste na 82 % ze 66 %.

V Polsku je z celkového objemu půjček v ekonomice 50 % na bydlení a 35 % jsou firemní půjčky. K Maďarsku jsem srovnatelná čísla nenašel.

2018 zadlužení domácností-p (poměr dluhu domácností k HDP) je 35 %. 2018 zadlužení domácností-m je 32,23 %.

Finanční sféra

Průměr hlavních úrokových měr-p snížen na 0,1 % z 1,7 %. Průměr hlavních úrokových měr-m snížen na 0,6 % z 0,9 %.

Průměrná inflace-p mírně nižší než Maďarsku. Maďarská centrální banka má o 0,5 % vyšší cíl inflace (konkrétně 3 %) než Polsko.

2019 bankovní return on asset-p je 0,75 %. 2018 return on asset-m je 2,3 %.

2019 bankovní return on equity-p je 7,2 %. 2018 return on equity-m je 14 %.

Tier 1-p je 17,2 %. Tier 1-m je 16,3 %.

V Polsku je o trochu nižší poměr NPL (non-performing loans=špatných úvěrů) než v Maďarsku.

polské banky mají výrazně nižší nákladovost-1,1 % (poměr celkových nákladů k celkovým aktivům) než maďarské-1,6 % (Česko má 0,6 %)

Mezinárodní obchod

2019 otevřenost ekonomiky-p je 106,24 %. 2019 otevřenost ekonomiky-m 163 %.

Covid balíček-p bude 13 % HDP (z toho 4,4 % bezúročné půjčky). Covid balíček-m bude 12,5 % (z toho 5,4 % bezúročné půjčky; 2,7 % nákupy bondů ze strany maďarské centrální banky).

space

Co z toho vyplývá:

Každá ekonomika má svoje plusy a mínusy, které se na makroúrovni vyrovnávají v krátkém covidovém období. Polsko je sice technologicky zaostalejší, Poláci jsou méně vzdělaní, ale je jich mnohem víc a díky velkému domácímu trhu je covid tolik nepotrápí, mají i nižší zadluženost, takže mohou případně ještě více podpořit ekonomiku novým dluhem. Maďaři jsou sice vyspělejší a mají z minulosti více zahraničních investic, ale jejich ekonomika je více závislá na cyklických odvětvích (jako třeba automobily) a proto je celosvětové problémy (jako covid) více zasáhnou. Takže, jestli investovat v Polsku nebo Maďarsku je z mého pohledu krátkodobě jedno. Pokud nebude covid takový problém, tak je lepší Maďarsko kvůli většímu politickému riziku v Polsku. Zatím ze střednědobého hlediska (5 let) bude Maďarsko pravděpodobně lepší. Pokud se Polákům povedou reformy, mohou za pár let zažít boom. Ale jestli investice v Polsku nebo Maďarsku PŘES BURZU, tak to je potřeba se ještě podívat na to, jaké firmy jsou na burzách zastoupeny.

space

Maďarsko:

BUX index – Large cap – 3 firmy tam mají 87 % podíl. Šílený. Takový index je skoro na k ničemu. Jsou to MOL (25 %; petrochemie), OTP (38 %; banka), Richter Gedeon (24 %; farmacie). Ještě doplním, že Magyar Telekom má 6 %.

BUMIX index – small+mid cap – ten je rozložený rovnoměrněji. 5 největších firem tvoří 67 %. Opus (investiční holding), Graphisoft park (nemovitosti), 4IG (IT), CIG Pannonia (pojišťovna), ANY (správa dokumentů, tiskovin, jejich ochrana i výroba, elektronické podpisy a platby)

Polsko:

WIG – široký index 334 firem. 10 největších má zastoupení 54 %. 20 největších má zastoupení 71 %. Mezi 10 největšími jsou CD Projekt (herní průmysl), PKO (banka), KGHM (těžba), PZU (pojišťovna), PKN Orlen (petrochemie), Dino (retail), Pekao (banka), LPP (design a prodej oblečení), PGNiG (zemní plyn), Cyfrovy polsat (multimédia, telekomunikace)

WIG 30 a WIG 20 jsou v podstatě jen koncentrovanější verze výše uvedeného indexu, takže jednotlivé výše vypsané firmy mají jen větší procentní zastoupení.

Jestli dát peníze do fondu, tak bych zvolil spíše CETOP (tam jsou zastoupeny bluechip firmy z Česka, Polska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Rumunska).