Vzhledem k vývoji rozhovorů mezi zástupci Velké Británie a Evropské unie, roste pravděpodobnost Brexitu bez dohody. To nás přimělo zamyslet se nad tím, co by to skutečně znamenalo v praxi. Pokud by Velká Británie odešla z Evropské unie bez bilaterální dohody, stále by byla členem Světové obchodní organizace, stejně jako jimi jsou státy Evropské unie. Mezinárodní obchod by se tak řídil pravidly platnými v rámci Světové obchodní organizace. Celní bariéry v rámci Světové obchodní organizace jsou vesměs větší než v rámci Evropské unie, a proto zcela jistě dojde k utlumení mezinárodního obchodu a tedy i ekonomického růstu všech zúčastněných stran. Bilaterální dohody, které nově Velká Británie uzavírá s jinými státy světa, nebudou schopné dostatečně rychle tyto negativní dopady kompenzovat. Vzhledem k aktuálně probíhající pandemii Covid-19 by to byla další velká zátěž pro britskou ekonomiku.

Recese může následně přispět k rozpadu Velké Británie. Skotsko o samostatnosti rozhodovalo v roce 2014 a silným argumentem pro setrvání Skotska ve Velké Británii bylo to, že by odchod znamenal zároveň opuštění Evropské Unie. Tento argument už v budoucnu platit nebude, právě naopak: odchod z Velké Británie, nebo alespoň značná autonomie Skotska, budou nutné pro členství Skotska v Evropské Unii (alespoň do doby, než Velká Británie opět do Evropské Unii vstoupí). Pokud by byl proces podobný jako v případě odchodu Grónska z Evropské unie, tak nejprve se musí Skotsko do jisté míry oddělit od Velké Británie a následně požádat o členství. Jestliže by byl rozchod Skotska s Velkou Británií podobně zdlouhavý jako samotný Brexit, pak by před Velkou Británií bylo několik dalších let politických bojů, které by zatěžovaly britskou vládu a oddalovaly by jiná důležitá politicko-ekonomická rozhodnutí. To by i nadále snižovalo konkurenceschopnost a ekonomický růst.

Při pohledu na dlouhodobý vývoj finančních trhů je zřejmé, že investoři počítají s negativními vlivy Brexitu, i kdyby byl s dohodou. Prostým důkazem toho je oslabení libry vůči Euru (graf níže)

a podprůměrná výkonnost britských akcií v porovnání s globálním vývojem (graf níže),

přestože obvykle oslabení domácí měny podpoří (alespoň krátkodobě) růst domácích akcií. V případě, že by došlo k tvrdému Brexitu, veškeré negativní dopady zesílí.