První měsíce tohoto roku byly charakteristické snižující se inflací. V Evropské unii klesla pod 10 %, v eurozóně na 8,5 % a v USA pod 6 %. To mělo zásadní vliv na velký posun v tržním očekávání o výši úrokových sazeb v USA i eurozóně na konci roku 2023. Na začátku března se očekávaly úrokové sazby v USA na hodnotě 5,5 %, ale v průběhu března očekávaná hodnota poklesla pod 4 %. V případě úrokových sazeb v eurozóně se očekávání snížilo ze 4 % na 3 % (viz graf níže).
.
..
Tento pokles tržních očekávání povzbudil kapitálové trhy a to zejména růstové a dynamické akcie. Čím nižší úrokové sazby v ekonomice budou, tím nižší úrokové náklady budou muset tyto společnosti, které jsou často zadlužené, platit. Americký index S&P 500 narostl o 7 %, technologicky zaměřený NASDAQ Composite přidal od začátku roku 16,8 %. Německý DAX vyrostl o 12,1 % a STOXX EURO 600 posílil o 6,8 %. Pro českého investora je však také relevantní vývoj kurzu, jelikož dolarové výnosy snížil o 5 % (koruna posílila vůči USD) a eurové snížil o 2,6 %.
Dobré zprávy přichází také z Číny. Díky uvolnění protipandemických opatření měli Číňané možnost konečně utrácet a tato zadržená poptávka vyhnala kupříkladu index PMI ve zpracovatelském sektoru na nejvyšší hodnotu v posledních 10 letech. V Číně vláda sice oznámila snížení plánu růstu HDP z loňských 5,5 % (dosažena 3 %) na letošních 5 %, ale jeho dosažení je letos mnohem pravděpodobnější.
Ruská agrese na Ukrajině je stále důležitým faktorem ovlivňujícím evropskou a potažmo světovou ekonomiku. V příštích dvou letech se i kvůli ní očekává spíše mírný ekonomický růst. To však neznamená, že by obavy z recese zmizely. Výhled je stále nejistý a zpomalení světové ekonomiky je stále reálným scénářem. Mezinárodní napětí je stále velké a může se zhoršit. V posledních týdnech se začalo hovořit i o zranitelnosti bankovního systému. Jednoznačně pozitivní jsou však zprávy o pokračujícím snižování celkové inflace (jak je vidět na grafu níže)
.
a zvyšujícím se podílu zaměstnaných na celkové populaci v hlavních světových ekonomikách (graf níže). Zhruba dvě pětiny zemí OECD měly tento podíl nejvyšší v historii, jinými slovy nikdy neměly větší počet zaměstnaných při srovnání s počtem lidí v produktivním věku. V nominálním vyjádření nikdy nebylo v zemích OECD více ekonomicky aktivních lidí než nyní.
.
.
Podle údajů OECD by mělo v příštím roce dojít ke zrychlení celosvětového růstu HDP z 2,6 % na 2,9 %. Zlepšení světového výhledu pomáhají zejména snižující se ceny energie, ropy a potravin. Přestože jsou tyto ceny stále vyšší než před začátkem války na Ukrajině, jejich pokles má pozitivní vliv na kupní sílu po celém světě. Dalším pozitivním faktorem je dřívější konec restriktivních anticovidových opatření v Číně. U Spojených států amerických však OECD zohledňuje obavy z recese a zvyšování úrokových sazeb do takové míry, že predikuje zpomalení růstu HDP na 0,9 % oproti letošním 1,5 %. Naopak nejvíce OECD věří Indii a také zlepšení německé ekonomiky. V případě evropských států bude hlavním motorem zrychlení růstu konec války na Ukrajině.
.
.
Disclaimer: Informace uvedené v tomto příspěvku nejsou investičním doporučením. V žádném případě se nesnaží případného čtenáře přimět k investování do popisovaných instrumentů. Ani mu poskytnout jakoukoliv jinou formu investičního doporučení. Společnost Kiwi partners s.r.o., tímto příspěvkem sděluje pouze svůj názor. Nenese odpovědnost za případné ztráty vzniklé investováním do různých aktiv a produktů uvedených výše, či za jiné výsledky investičních rozhodnutí na základě tohoto příspěvku. Finanční data a informace byly získány především z tiskových zpráv. Dále pak ze zveřejněných informací daných společností či institucí, dále ze zahraničních i domácích médií a informačních institucí a dále svého osobního názoru.
